Soutěžní podklad  - Stavební program

REKONSTRUKCE PODCHODU NA NÁMĚSTÍ PRÁCE VE ZLÍNĚ s důrazem na konstrukční řešení a detail

Současný stav, historický kontext

   V roce 1974 byla v tomto místě zbourána část tovární zdi od hlavní vstupní brány továrního areálu po objekt č. 31. Tímto byl vytvořen nový reprezentační vstup do správní budovy č. 21 v úrovni 2. podlaží, včetně výrazné markýzy nad vstupem, která byla volně navržena dle původních plánů V. Karfíka.

   V roce 1979 byl proveden největší poválečný urbanistický zásah do dopravního řešení v centru s největším dopadem do prostorových vazeb na náměstí Práce, jehož součástí byla výstavba podchodu pro pěší pod dnešní třídou T. Bati včetně lehkého pavilonu s drobným prodejem směrem do nám. Práce, a nového vstupního objektu do bývalého obuvnického závodu Svit v místě historické tovární brány firmy Baťa. Realizaci podchodu*, náročného technického a inženýrského díla, si vyžádala doba, kdy v tehdějším obuvnickém závodu Svit pracovaly tisíce lidí a pěší trasa z nám. Práce do továrny byla z důvodu nárustu dopravy jedním z nejkoliznějších míst centra města. Stejný problém je i s bývalou hlavní branou do obuvnického závodu. Začleněním východní části továrny do „civilního" života města v polovině 90. let minulého století ztratila tato brána své opodstatnění. V této době byly v podzemní části objektu dodatečně k západní a severní stěně dostavěny komerční provozovny, které jsou nyní dlouhodobě pronajaty soukromým subjektům (cca do roku 2030). Poměrně velkoryse dimenzovaný průchod se zúžil a prostor podchodu tím celkově utrpěl.

   Řešený prostor je součástí Městské památkové zóny Zlín. Jelikož doposud není zcela jasná budoucí urbanistická koncepce celého prostoru nám. Práce, a to především z důvodů řešení dopravních vazeb, soutěž má za úkol především řešit (zlepšit) pouze objekt podchodu a jeho nejbližší návazné plochy.

 

*autorem architektonického řešení je Ing. arch. L. Pastrnek (Stavoprojekt Gottwaldov).

Zadání

   Cílem je navrhnout revitalizaci podchodu na náměstí Práce ve Zlíně pod hlavním silničním tahem - tř. T. Bati. Soutěžní návrh bude vypracován s ohledem na nutnou postupnou realizaci prací, s ohledem na financování z Regionálního operačního programu (ROP):

1.etapa

- dispoziční, provozní, technické, konstrukční, materiálové a estetické řešení vnitřních prostor podchodu a

   jeho  nadzemní části na náměstí Práce

2.etapa

- nově řešené okolní plochy směrem do náměstí Práce, kolem objektu Tržnice a směrem k továrnímu areálu

3.etapa

- rekonstrukce, případná asanace komerčních provozoven

1. Etapa - Rekonstrukce podchodu

Stávající stav

   Podchod zajišťuje bezkolizní provoz pěších pod komunikací I/49. Vstup do podchodu ze severu je přímo na úrovni původního terénu a navazuje na hlavní vstup do bývalého továrního areálu a zastávky MHD. Na straně náměstí Práce jsou z podchodu řešeny 3 východy. Majitelem podchodu je Statutární město Zlín.

 Podzemní část

   Hlavní prostor podchodu je orientován podélnou osou ve směru S-J. Podél jeho západní strany jsou situovány komerční provozovny. Na jeho východní straně jsou osazeny reklamní výkladce a v prostoru části bývalého únikového schodiště (které dříve ústilo do zeleného pásu mezi komunikacemi na tř. T. Bati a ul. Štefánikova) je umístěna komerční provozovna.

   V jižní části podchodu jsou situovány veřejná WC s přístupovým schodištěm a rampou. Dále jsou zde sklady, dílny, kanceláře, sociální zázemí pro pracovníky Technických služeb a technické zázemí podchodu. Podchod již v současné době nesplňuje svými technickými parametry a estetickou úrovní požadavky na zajištění veřejného provozu. Pouze u schodiště jižního výstupu je v současné době osazen nový eskalátor. Dožité jsou i materiály povrchů všech stavebních konstrukcí.

Nadzemní část směrem na náměstí Práce

   Nadzemní část podchodu tvoří kryté výstupy podchodu jižním a západním směrem a k nim přiléhající prodejní jednotky, konstrukčně spojené v jeden objekt. Rampa pro pěší je kryta přístřeškem, který navazuje na typovou zastávku MHD.

Požadavky na architektonické, dispoziční a technické řešení

• vytvořit  z podchodu, který je a bude užíván celodenně, komfortní, důstojnou a bezbariérovou spojnici fragmentovaného městského prostoru s důrazem na zajištění přístupu jak k nově vybudované a revitalizované infrastruktuře v zóně,  rozvoje IPRM (Kulturní a univerzitní centrum, část Gahurova prospektu), tak i k dalším významným objektům na náměstí Práce
• zvážit  existenci nadzemního objektu, prodejny dnes již postrádají opodstatnění
• zajistit  bezbariérový pohyb osob v podchodu s důrazem na osoby s omezenými schopnostmi pohybu a  orientace
• funkce veřejných WC a technického zázemí zůstane zachována
• nové materiálové pojetí a design povrchů jednotlivých stavebních konstrukcí a prvků, informační systém, interaktivní prvky, promítání, výtvarné pojetí, městský mobiliář apod.
• nové umístění bezpečnostního kamerového systému

 

2. Etapa - Okolní plochy

Stávající stav

   Předprostor podchodu ze severní i jižní strany je tvořen asfaltovými plochami v havarijním stavu.

Požadavky na architektonické řešení

   Podchod i jeho okolí je součástí centrální části města Zlína a proto by mělo mít odpovídající charakter.

• předprostor průchodu na náměstí Práce i před továrním areálem řešit jako veřejný prostor
• řešit kvalitativně pěší  návaznost podchodu do továrního areálu na ul. J. A. Bati, která je již dnes hlavním pěším propojením areálu s historickým centrem města
• zabývat se  předprostorem Tržnice, okolím zastávky MHD, řešit umístění odpadových kontejnerů v prostoru před továrnou možné řešit nově tvarově i materiálově stavební prvky (např. opěrnou zeď, schodiště apod.)
• případné nové umístění zeleně v rámci prostoru komponovat s ohledem na zachování přirozených průhledů parterem.

 

3. Etapa - Rekonstrukce, případná asanace komerčních prostor v podchodu

Stávající stav

   Stávající komerční provozovny byly v podchodu vybudovány v 90. letech minulého století a tomu odpovídá i jejich stavebně-technický stav.

   Dotace z ROP nejsou určeny pro tyto komerční prostory, pozemky pod nimi jsou navíc dlouhodobě pronajaty, a proto je nakládání s nimi zahrnuto až do 3. etapy.

Požadavky na architektonické řešení

   Řešit rozvržení, rozmístěn a rozsah komerčních prostor, pokud budou i nadále návrhem respektovány.

 

Autoři k projektové vizualizaci

Architektonické řešení

   V předkládané studii je uvažován stav řešeného prostoru dle návrhu v novém Regulačním plánu. Tedy asanaci stávající brány do bývalého areálu Svit i přilehlých objektů, dostavbu nového bloku v logice rastru fabriky i odklon ulice Březnické.

   Studie řeší podchod jako most (na obou březích stejný) spojující dvě části města oddělené širokým řečištěm páteřní komunikace města Zlína.

Podchod jako most - na obou březích stejný, s výhledem a něčím navíc

   V našem konceptu stávající podchod rozdělujeme na dvě části - Tubus & Kubus.

   Tubus zaujímá původní funkci podchodu v revidovaném měřítku reflektujícím uvolnění areálu fabriky a tím změněné pěší trasy.

   Kubus využívá stávajících prostor a konstrukcí i svého výsadního postavení tak, že se svou nadzemní částí účastní utváření kompozice náměstí Práce a tak tvoří "něco navíc". A konečně jejich vzájemný průnik, proseknutí dvou geometrických objektů, nabízí jedinečný podzemní výhled - z prostoru do prostoru.

Tubus - horizontální prostor

   Zaujímá funkci mostu, spojuje dva břehy vymezené silnicí. Jako most (logicky) je na obou březích stejný - bílá elipsa vystupující ze země, do níž se vstupuje i prochází bezbariérově. Obsahuje služby, které lidé vyhledávají a provozují. Zásobuje se tak aktivními novými lidmi a nehrozí tak pocit nebezpečí či prázdnoty.

   Od severního portálu je to služba ,,Depa" bicyklů a samohybů - půjčovna, servis a služby pro každého, kdo se chce nejen po areálu fantasktní fabriky prohánět rychle a efektivně. Jedno z mnoha ,,Dep", které mohou vyrůst v nivě Zlínského údolí.

   Dále, hlouběji, se v jedné stěně, hned vedle výhledu do vedlejšího Kubusu, nachází služba předprodeje jízdenek MHD.

A konečně, v místě průniku obou prostorů, dobře před větrem i hlukem chráněná kavárna. Respektive občerstvení pro všechny, kteří se zastaví, ale především pro ty, kteří přijdou "od vedle" z Kubusu, nebo na světelné tabuli vyhlížejí příjezd svého trolejbusu.

Kubus - vertikální prostor

   Přidává podchodu zcela novou funkci - něco navíc - kulturu. Je situován v místa stávajících "miesovských" pavilonů na jižním konci podchodu. Nahrazuje a rozvíjí tak svou nadzemní částí jejich úlohu v kompozici náměstí Práce a společně s  Velkým kinem spoludefinuje nové uspořádání na povrchu. Tato úloha Kubus staví do pozice rovnocenné s kinem, do pozice v podstatě solitéru. Kino je soliter bílý, tedy Kubus, logicky, je solitérem černým. Pod zemí Kubus vychází z rozšířeného stávajícího schodiště v přímé ose původního podchodu. Orientace kina je ovšem pootočena o 15°.
   Ve své výšce, tedy od podlahy po střechu, se Kubus této orientaci přizpůsobuje natočením, čímž ze sebe shazuje konvenčnost obyčejné krychle. Vzniká tak velký převýšený veřejný prostor se stoupajícím 26,5m širokým schodištěm.

   Využití jako amfiteátr pro performance, letní scéna nejen pro filmové festivaly, veřejně přístupný a průchozí interaktivní prostor s audiovizuálním vybavením, "krokoorloj".

Břehy

   Jižní a severní  část je vymezena historicky nejen funkčně.

Zatímco severní část bývalé fabriky okouzluje svým řádem, plní se službami a roztepává se novým životem, jižní část je volná, otevřená a prázdná, ovšem naopak s dispozicí dostatečného komfortu i pro rozsáhlé a náročné veřejné akce. Most - podchod tedy spojuje 2 různé světy - má 2 konce, každý funguje jinak.

Jižní část

   Tubus vylézá ze země v původní ose, šíři i délce jako stávající rampa. Kubus se ovšem nachází na ose Desáté ulice, která probíhá paralelně s Gahurovým prospektem vysoko nad Hotel Moskva. Asanací tovární brány tak přes tuto osu (průhled) leží jen Třída Tomáše Bati a Kubus. Ten v této ose perforujeme a průhled Kubusem rámujeme. Kombinace žaluzií umožňuje průhled a zabraňuje vzniku průvanu, anebo umožňuje amfiteátr od komunikace resp. zastávky odclonit po dobu expozice.

Severní část

   Východozápadní pěší koridor - v místě asanované tovární brány, v ose Desáté ulice, vzniká mezi objektem garáží a novým blokem nové náměstí. Do něj z jihu ústí Tubus, resp. společně s Kubusem tvoří jižní "fasádu" náměstí ve 2 plánech. Malé a přeci významné!

Fontána

   V místě, jež bylo po dlouhá desetiletí branou do Baťových závodů (jedinečné místo), je třeba upozornit na fenomén, jež učinil Baťu Baťou a Zlín Zlínem - princip sériové výroby, uměleckým dílem. Minimalistická kompozice totožných 6 svislých vodních stěn evokuje neměnnost
a opakovatelnost výrobního procesu. Základní jednoduchost čtverce vodní stěny odráží nutnost vnesení jednoduchosti do každého procesu ve prospěch jeho efektivity.

   Řetězová kompozice jednotlivých prvků konceptu takto nabízí vznik tvarového kontrastu. Přitom se stále jedná o základní čisté tvary: čtverec fontány - elipsa Tubusu - pootočené čtvercové podstavy Kubusu.

 

Technologie a materiály

Tubus - white

   Probíhá v profilu stávajícího podchodu pod Třídou Tomáše Bati, kde je tvar vynesen příhradovou konstrukcí se systémově řešenými povrchy. Části vyčnívající nad terén, železobetonovou skořepinou. Osvětlení v podobě LED pásů připevněných ve volných formacích na vnitřním povrchu Tubusu.

Podélný sklon Tubusu v rámci konstrukčních možností upravujeme na normované hodnoty bezbariérového chodníku.

 

Kubus - black&white

   Interaktivní senzor pohybu a čítač kroků.

Fenomén novodobých orlojů a časomír lidi baví a zajímá. Zlín má ale své specifikum - botu - šlépěj - krok. Čas i pohyb lze vyjádřit kroky, dají se zaznamenávat i počítat. Tedy pro Zlín "krokoorloj".

 

White

   Laserové projektory na vnitřní bílé stěny 24hodin denně v graficky poutavém provedení vykreslují aktuální světové dění převedené v "kroky". Amfiteátr je doplněn i filmovým produkčním projektorem pro promítání filmů na žaluziovou stěnu.

 

Black

   Vnější černý povrch Kubusu je z části tvořen fotovoltaickými panely napájejícími akumulátor, jež může pokrýt provoz podchodu, především tedy eskalátor, audiovizuální vybavení amfiteátru, přečerpávání odpadních vod apod.